Dolní náměstí 24, 711 11 Olomouc
.: vyhledávání :.
- Knihy z Matice cyrilometodějské
- • Novinky a dotisky
- Učení církve a teologie
- Víra, filozofie a náboženství
- Duchovní život
- Mariánská úcta
- Církevní právo
- Liturgie a homiletika
- Biblistika
- Dějiny
- Mezilidské vztahy, psychologie
- Skripta
- Výchova a katechetika
- Svědectví a životopisy
- Knihy pro děti a mládež
- Beletrie
- Hudba
- Odborná literatura
- Ostatní tituly
- Upomínky a křestní listy
- Texty na CD
- • Doprodej titulů
- • Vyprodané tituly
- Knihy z jiných nakladatelství
- Kalendáře
- Upomínky ke svátostem a obrázky
- Fonotéka
- Literatura pro kněze
- Učebnice
- Katechetické pomůcky
- Hostie
- Mešní víno
- Ornáty, alby, štoly, paly, kněžské košile, …
- Kněžské košile
- Křestní roušky a křestní svíce
- Kostelní svíce
- Kadidlo a uhlíky
- Liturgické nádoby
- Kříže
- Růžence
- Obaly na liturgické knihy
- Káva z arcibiskupského paláce
- Čaje sv. Hildegardy
- Trapistická hořčice
.: košík :.
.: doporučujeme :.
.: odkazy :.
Internetové knihkupectví - autor
[nalezeno celkem 8 záznamů v sekci]
Taťána Lukešová (nar. 1927) vzpomíná nejprve na své bezstarostné dětství u tetiček na vesnici.... Taťána Lukešová (nar. 1927) vzpomíná nejprve na své bezstarostné dětství u tetiček na vesnici. V následujících autobiograficky laděných příbězích vzpomíná skrze literární postavu Alice na pohnutá válečná léta, kdy jí hrozil transport, na období komunismu, reflektuje i čas, kdy se člověk začíná ohlížet za svým životem. Poslední část knížky přináší výbor z její povídkové tvorby. Taťána Lukešová (nar. 1927) vzpomíná nejprve na své bezstarostné dětství u tetiček na vesnici. V následujících autobiograficky laděných příbězích vzpomíná skrze literární postavu Alice na pohnutá válečná léta, kdy jí hrozil transport, na období komunismu, reflektuje i čas, kdy se člověk začíná ohlížet za svým životem. Poslední část knížky přináší výbor z její povídkové tvorby. | Kniha vzpomínek, která představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského.... Kniha vzpomínek, která představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského. Autorům se podařilo shromáždit řadu svědectví, dosud nepublikovaných unikátních snímků a dokumentů z osobních archivů. Poprvé jsou veřejnosti představeny i materiály z archivů bývalé Státní bezpečnosti, která Tajovského dlouhodobě sledovala. Vzpomínají A. Opasek, J. Med, V. Vaško, Z. Rotrekl, L. Hruška, J. Trnka, I. Medek, J. Šebek, J. Částková, Z. Čech, V. Malý, J. Grygar a další osobnosti. Kniha vzpomínek, která představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského. Autorům se podařilo shromáždit řadu svědectví, dosud nepublikovaných unikátních snímků a dokumentů z osobních archivů. Poprvé jsou veřejnosti představeny i materiály z archivů bývalé Státní bezpečnosti, která Tajovského dlouhodobě sledovala. Vzpomínají A. Opasek, J. Med, V. Vaško, Z. Rotrekl, L. Hruška, J. Trnka, I. Medek, J. Šebek, J. Částková, Z. Čech, V. Malý, J. Grygar a další osobnosti. |
Rozhovory s želivským opatem Bohumilem Vítem Tajovským (1912–1999) probíhaly od dubna 1998 do srpna 1999 při návštěvách Aleše Palána a Jana Paulase na Želivě. Závěrečné znění rozhovoru B.... Rozhovory s želivským opatem Bohumilem Vítem Tajovským (1912–1999) probíhaly od dubna 1998 do srpna 1999 při návštěvách Aleše Palána a Jana Paulase na Želivě. Závěrečné znění rozhovoru B. V. Tajovský autorizoval, prvního vydání knihy se však už nedočkal. Předmluvu k prvnímu (i nynějšímu druhému) vydání namluvil Tajovského přítel Anastáz Opasek týden před svou smrtí, autorizovat ji však už nestačil. Rozhovory s želivským opatem Bohumilem Vítem Tajovským (1912–1999) probíhaly od dubna 1998 do srpna 1999 při návštěvách Aleše Palána a Jana Paulase na Želivě. Závěrečné znění rozhovoru B. V. Tajovský autorizoval, prvního vydání knihy se však už nedočkal. Předmluvu k prvnímu (i nynějšímu druhému) vydání namluvil Tajovského přítel Anastáz Opasek týden před svou smrtí, autorizovat ji však už nestačil. | Premonstrátský jáhen, psychiatr a pastorální teolog Jaroslav Max Kašparů vypráví o svém dětství a mládí, o své konverzi, vzpomíná na nesnadné hledání povolání, hovoří o těžké situaci církve v dobách vládnoucího ateismu. Nechybí ani úvahy nad problematikou viny, duchovních zranění a sebenepřijetí, nad syndromem vyhoření či nad otázkou předávání náboženské víry v rodině.... Premonstrátský jáhen, psychiatr a pastorální teolog Jaroslav Max Kašparů vypráví o svém dětství a mládí, o své konverzi, vzpomíná na nesnadné hledání povolání, hovoří o těžké situaci církve v dobách vládnoucího ateismu. Nechybí ani úvahy nad problematikou viny, duchovních zranění a sebenepřijetí, nad syndromem vyhoření či nad otázkou předávání náboženské víry v rodině. Zamýšlí se také nad problémy mezigeneračního soužití, nad aktuálním „zdravotním stavem“ české církve aj. Premonstrátský jáhen, psychiatr a pastorální teolog Jaroslav Max Kašparů vypráví o svém dětství a mládí, o své konverzi, vzpomíná na nesnadné hledání povolání, hovoří o těžké situaci církve v dobách vládnoucího ateismu. Nechybí ani úvahy nad problematikou viny, duchovních zranění a sebenepřijetí, nad syndromem vyhoření či nad otázkou předávání náboženské víry v rodině. Zamýšlí se také nad problémy mezigeneračního soužití, nad aktuálním „zdravotním stavem“ české církve aj. |
Kardinál Tomáš Špidlík nás provádí svým životem od dětství v Boskovicích, přes studia v Holandsku, léta v Římě až po jeho jmenování kardinálem. Nechybí ani ohlédnutí za inspirativním teologickým dílem otce kardinála. | Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor Katolického týdeníku Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu 20. století, zejména s nástupem komunismu.... Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor Katolického týdeníku Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu 20. století, zejména s nástupem komunismu. Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají i rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor Katolického týdeníku Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu 20. století, zejména s nástupem komunismu. Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají i rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. |
Už jako skaut se Karel Fořt dostal do spárů gestapa, jako bohoslovec byl totálně nasazen do Německa a se štěstím přežil několik bombardování. V roce 1948 byl vysvěcen na kněze a působil na Šumavě, kde se pastoračně staral i o neodsunuté sudetské Němce.... Už jako skaut se Karel Fořt dostal do spárů gestapa, jako bohoslovec byl totálně nasazen do Německa a se štěstím přežil několik bombardování. V roce 1948 byl vysvěcen na kněze a působil na Šumavě, kde se pastoračně staral i o neodsunuté sudetské Němce. Když kolem něj začal komunistický režim stahovat smyčku, na poslední chvíli utekl za hranice a zamířil na misie do Alžírska. Působil na Sahaře a ve městě sv. Augustina, kde zažil i nelítostný národně osvobozenecký boj. Odešel před komunisty do Německa, kde postupně vybudoval celou síť českých center. Sám vedl českou farnost v Mnichově, působil v rádiu Svobodná Evropa (pod pseudonymem „otec Karel“) a stal se významnou osobností českého exilu. Na to vše vzpomíná – často s humorným nadhledem – v knize rozhovorů s Janem Paulasem. Mluví i o řadě osobností, s nimiž se setkal. Byli to např. Pavel Tigrid, Karel Kryl, Jan Čep, Ivan Diviš, Karel Schwarzenberg, Václav Dvořák, Anastáz Opasek, Jaroslav Škarvada, Joseph Ratzinger a další. Už jako skaut se Karel Fořt dostal do spárů gestapa, jako bohoslovec byl totálně nasazen do Německa a se štěstím přežil několik bombardování. V roce 1948 byl vysvěcen na kněze a působil na Šumavě, kde se pastoračně staral i o neodsunuté sudetské Němce. Když kolem něj začal komunistický režim stahovat smyčku, na poslední chvíli utekl za hranice a zamířil na misie do Alžírska. Působil na Sahaře a ve městě sv. Augustina, kde zažil i nelítostný národně osvobozenecký boj. Odešel před komunisty do Německa, kde postupně vybudoval celou síť českých center. Sám vedl českou farnost v Mnichově, působil v rádiu Svobodná Evropa (pod pseudonymem „otec Karel“) a stal se významnou osobností českého exilu. Na to vše vzpomíná – často s humorným nadhledem – v knize rozhovorů s Janem Paulasem. Mluví i o řadě osobností, s nimiž se setkal. Byli to např. Pavel Tigrid, Karel Kryl, Jan Čep, Ivan Diviš, Karel Schwarzenberg, Václav Dvořák, Anastáz Opasek, Jaroslav Škarvada, Joseph Ratzinger a další. |
[nalezeno celkem 8 záznamů v sekci]