Osobní meditace německého jezuitského teologa, které vznikly v době, kdy nepopsatelné utrpení 2. světové války vše zaplavilo jako temná bouře. Byly společně předneseny na závěr přednášek a kázání autora, který chtěl jejich prostřednictvím vytrhnout své posluchače z tísnivé bezútěšnosti, do níž je uvrhlo psychické pronásledování a ničivé bombardování; byly předneseny jakožto výkřik k Bohu a povznesení k němu. I v dnešní době mohou tyto modlitby promlouvat k lidským srdcím, varovat je před falešným klidem a dovést do bezpečí, v němž by mohla stanout před Bohem. Texty jsou doprovázeny uměleckými vitrážemi.