Internetové knihkupectví

Komentář autora k encyklice „Humanae vitae“ je výbornou pomůckou pro všechny, kdo chtějí správně porozumět katolické morální nauce. Pavlu VI. vždy záleželo na ochraně lidské důstojnosti, která je v dnešním světě krutě pošlapávána. Úctou k lidské osobnosti je prodchnuta i tato encyklika, řešící všechny problémy současnosti v sexuální oblasti. Snad právě proto je tolik napadána a odmítána. Jako reakce na takové postoje vznikla tato práce.

Tato studie, která je součástí výzkumného záměru Filosofické fakulty UK v Praze, přináší odpovědi na otázky ohledně počátků kosmických a lidských dějin z teologického zorného úhlu pohledu. Nejde jen o problematiku stvoření z ničeho v šesti dnech. Profesor Wolf se pozastavuje také nad původem člověka, který je stvořen jako obraz Boží. Tento obraz byl porušen pádem do hříchu, ovšem Bůh zaslibuje pro záchranu člověka Vykupitele. V závěru studie je připojen jmenný rejstřík, usnadňující orientaci v textu.

Odborná studie zaměřená na nauku o andělích a démonech profesora teologie pražské univerzity Rodriga Arriagy (1592–1667). Autor studie zachovává strukturu Arriagových disputací. Čtenáři jsou předkládány problémy, které nejsou dostupné ve světle přirozeného lidského rozumu. Hlavní zdroj základních informací o andělích a démonech čerpá Arriaga ze starozákonního a novozákonního zjevení. První část knihy ocení především teologicky a filosoficky vzdělaná obec, ve druhé části najdou svá témata i běžní čtenáři. Pojednání profesora Wolfa nemá za cíl hodnotit úroveň argumentací pražského univerzitního mistra své doby, ale chce poukázat na jednu z dimenzí jeho bohatého, teologicky plodného života, mnohdy opomíjenou ve stínu jiných, méně důležitých otázek.

Pastýřský list mladým lidem o životě v mravní čistotě je nejen poučením, ale především povzbuzením v každodenním úsilí o tuto ctnost. List mj. ve zkratce připomíná několik svatých žen a mužů, kteří byli nápadnými příklady mravní čistoty, blíženské lásky a radosti, opravdovými chrámy, v jejichž těle přebýval Duch Svatý: sv. Augustin, bl. Kateřina Tekakwitha, bl. Pier Giorgio Frassati a sv. Gianna Beretta Molla.

Nejobsáhlejší dílo sv. Františka Saleského, které je jedním z vrcholů středověké mystiky a systematické teologie. Nestrojeně jsou zde popsány dějiny vzniku, pokroku a dokonání božské lásky, jejích skutků, vlastností, předností a vznešenosti. Toto pojednání má pomoci duši již zbožné, aby pokročila ještě dále.

Soubor příspěvků přednesených v Olomouci 10. 2. 1999 na představení těchto dokumentů pořádaném CMTF UP.

Studie má za úkol shrnout a vyhodnotit pokusy o rekonstrukci niternosti zakladatele křesťanství – Ježíše z Nazareta. Omezuje se však na analýzu Ježíšových poznávacích schopností a procesů. Autor přitom vychází z těchto předpokladů: Ježíš Nazaretský – skutečná historická osobnost, skutečnost Boží existence, fakt vtělení Boha v Ježíši Nazaretském a transcendentní původ katolické církve jakožto instituce neomylně interpretující biblickou zvěst. Uvedené nadpřirozené předpoklady jsou též konfrontovány s přirozenými zásadami lidského myšlení, případně i s pohledem psychologie a empirických věd tak, aby rekonstruovaný pojmový obraz Kristovy niternosti byl v souladu s požadavky přirozeného rozumu i Bohem zjevené víry.

V dějinách církve mezi různými charismatickými jevy zaujímají významné místo tzv. soukromá zjevení. Ta mají nemalý podíl na utváření spirituality věřícího lidu, mohou konstruktivně inspirovat, ale mohou také nepřípustným způsobem odvádět pozornost od důležitých témat života církve i celého světa. Proto je nutná i teologická reflexe věnovaná tomuto tématu. Autor předložené studie si klade za cíl na základě dřívějších poznatků nalézt místo pro soukromá zjevení v organismu křesťanského života, zařadit je do určitého kontextu a tím vymezit i jejich pole působnosti. Tímto způsobem chce napomoci i k nalezení vyrovnaného vztahu k uvedeným jevům, a to i k těm, které jsou dosud předmětem diskuse. Při pracovním postupu se autor opírá o trojí druh pramenů: výnosy magisteria, především obou vatikánských koncilů, dále biblický materiál týkající se dané problematiky, promýšlený pod návodem klasiků – sv. Tomáše Akvinského, sv. Jana od Kříže a sv. Terezie z Avily a konečně materiál od současných autorů, jako jsou K. Rahner, R. Latourelle, M. Rusecki a R. Laurentin.

Barokní kultura, která se z Itálie a Španělska rozšířila od konce 16. století do sklonku 18. století po celé Evropě, tedy i v Čechách, nenašla své vyjádření pouze v architektuře, malířství, sochařství a hudbě, ale i v teologii. Do popředí zájmu se dostávají teologické proudy usilující o katolické pravověří a harmonické skloubení požadavků víry i rozumu. Toto zaměření se projevuje i v oné části teologické nauky, na kterou soustřeďuje svou pozornost předkládaná studie, zaobírající se křesťanskými svátostmi. Cílem studie však není pouze uvést odborné zájemce a širší veřejnost do barokního teologického myšlení, ale též seznámit čtenáře s dosud nevydanými publikacemi tehdejších českých univerzitních mistrů. Obsahově je studie rozčleněna do následujících oddílů: Po historickém uvedení do problematiky svátostí se čtenář seznámí s hlavními osobnostmi, které se dotyčnými otázkami v českém univerzitním prostředí zabývaly během barokního údobí. Poté se přechází k detailnímu nastínění jednotlivých sakramentálních problémů, jimiž jsou u svátostí jejich pojem, podstatné vlastnosti, role vnitřního postoje udělovatele, vtisky nezrušitelných znamení, možnosti obnovy účinků, kauzální povaha působení, časové hledisko působnosti, předmět svátostné činnosti, vznik svátostí a rozsah působení. Studii zakončují morální a liturgické aspekty, je připojen také jmenný rejstřík. Práce profesora Wolfa je vhodnou příručkou pro liturgickou praxi, zvláště pro kněze působící v duchovní správě.