Internetové knihkupectví

Sv. Anežka Česká (1211–1282) patří právem mezi nejvýznamnější osobnosti v historii našeho národa. Nadchla i sv. Františka a jeho duchovní sestru, která si s ní dopisovala. U nás i nevěřící lidé ji měli ve velké úctě. Svědčí o tom i tato zvuková nahrávka z období příprav na její svatořečení. To se uskutečnilo 12. 11. 1989 za velké účasti našich poutníků.

Sv. Anežka Česká (1211–1282) patří právem mezi nejvýznamnější osobnosti v historii našeho národa. Nadchla i sv. Františka a jeho duchovní sestru, která si s ní dopisovala. U nás i nevěřící lidé ji měli ve velké úctě. Svědčí o tom i tato zvuková nahrávka z období příprav na její svatořečení. To se uskutečnilo 12. 11. 1989 za velké účasti našich poutníků.

Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského jsou třetí nejstarší ženskou kongregací. Byla založena r. 1652 ve Francii. V Čechách se ustavila 1. komunita v r. 1837 v Praze. Matka Marie Bohumila Langrová se stala 1. českou generální představenou boromejek. Moudře, statečně a prozíravě řídila kongregaci i v těžkých dobách 2. světové války a v době útlaku církve totalitní komunistickou vládou. Důvěřovala v Boží pomoc v každé situaci.

Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského jsou třetí nejstarší ženskou kongregací. Byla založena r. 1652 ve Francii. V Čechách se ustavila 1. komunita v r. 1837 v Praze. Matka Marie Bohumila Langrová se stala 1. českou generální představenou boromejek. Moudře, statečně a prozíravě řídila kongregaci i v těžkých dobách 2. světové války a v době útlaku církve totalitní komunistickou vládou. Důvěřovala v Boží pomoc v každé situaci.

Velká osobnost milánského kardinála Karla Boromejského byla, jak se zdá, brzo známa i za hranicemi Lombardska. Když společenství milosrdných sester dostalo své jméno podle zobrazení a sochy sv. Karla na měšťanských domech, ve kterých bydlelo, asi 40 let po jeho svatořečení (1610), je vidět, že pověst o jeho svatosti ovlivňovala a zvala k následování nejen biskupy, ale i širší okruh věřících. Navíc bída a epidemie moru v územích, kudy prošla třicetiletá válka, vyvolávaly iniciativy milosrdné služby všeho druhu. K tomu se sv. Karel spontánně nabízel jako vzor a pomocník, neboť za svého působení v Miláně osobně zvládal podobné situace. Čas ukázal, že i jiné Karlovy vlastnosti než milosrdenství mohly být a byly vzorem této nové řeholní společnosti, zvláště jeho pokora a touha být obětí. Navíc v době rozvíjející se reformace posilovala sestry boromejky jeho věrnost církvi, papeži a plnění směrnic tridentského koncilu. Dnes, jako tenkrát, ho má kongregace následovat a dorůstat k jeho horlivosti o Boží čest a spásu lidí.

Velká osobnost milánského kardinála Karla Boromejského byla, jak se zdá, brzo známa i za hranicemi Lombardska. Když společenství milosrdných sester dostalo své jméno podle zobrazení a sochy sv. Karla na měšťanských domech, ve kterých bydlelo, asi 40 let po jeho svatořečení (1610), je vidět, že pověst o jeho svatosti ovlivňovala a zvala k následování nejen biskupy, ale i širší okruh věřících. Navíc bída a epidemie moru v územích, kudy prošla třicetiletá válka, vyvolávaly iniciativy milosrdné služby všeho druhu. K tomu se sv. Karel spontánně nabízel jako vzor a pomocník, neboť za svého působení v Miláně osobně zvládal podobné situace. Čas ukázal, že i jiné Karlovy vlastnosti než milosrdenství mohly být a byly vzorem této nové řeholní společnosti, zvláště jeho pokora a touha být obětí. Navíc v době rozvíjející se reformace posilovala sestry boromejky jeho věrnost církvi, papeži a plnění směrnic tridentského koncilu. Dnes, jako tenkrát, ho má kongregace následovat a dorůstat k jeho horlivosti o Boží čest a spásu lidí.

Úcta a vděčnost osobnostem Světla dávají naději a záruku světla budoucnosti. Je ovšem nutné tyto osobnosti znát a následovat je. Kéž se poselství Stojanovy lásky ujme ve Vašem srdci a prozáří svět kolem Vás.

Úcta a vděčnost osobnostem Světla dávají naději a záruku světla budoucnosti. Je ovšem nutné tyto osobnosti znát a následovat je. Kéž se poselství Stojanovy lásky ujme ve Vašem srdci a prozáří svět kolem Vás.

Životní data a události 25. 3. 1914 narozena v Huštěnovicích, okres Uherské Hradiště 31. 3. 1914 pokřtěna v Huštěnovicích (křestní jméno Antonie) 4. 2. 1920 umírá její matka Rosalie 12. 5. 1923 poprvé přijímá Pána v Eucharistii v Huštěnovicích 31. 5. 1926 biřmována v Babicích (biřmovací jméno Ludmila) 6. 7. 1927 jako školní čekatelka vstupuje do kláštera ve Frýdlantě n. Ostr. 1929–1933 jako čekatelka navštěvuje učitelský ústav u sv. Anny v Praze a studium ukončuje maturitou 14. 8. 1933 slaví obláčku a dostává řeholní jméno S. M. Vojtěcha 1933–1935 prochází noviciátem v mateřinci v Praze 15. 8. 1935 skládá v Praze první sliby 19. 3. 1940 skládá v Praze věčné sliby 1941–1942 učitelkou v Třeboni a ve Frýdlantě 1942–1945 ošetřovatelkou v nemocnici ve Slaném 1945–1949 ředitelkou školy v Brně-Líšni 1949–1950 přijímá různé služby v mateřinci v Praze 1950–1952 představenou komunity sester v Neumanneu v Prachaticích 10. 9. 1952 zatčena Státní bezpečností 19. 9. 1953 odsouzena Krajským soudem v Českých Budějovicích na 8 let vězení 10. 5. 1960 propuštěna na všeobecnou amnestii z pardubické věznice 1960–1970 působí v různých službách Charitního domu ve Vidnavě (od 1. 10. 1969 je představenou sester vidnavské komunity) Matka Marie Vojtěcha Hasmandová – generální představená boromejek – zemřela 21. 1. 1988 ve Znojmě-Hradišti v pověsti svatosti. Měla vždy otevřené srdce pro potřeby kněží, bohoslovců a sester své kongregace, stejně tak jako pro sestry jiných společenství a pro mnohé laiky. Kanonizační proces této služebnice Boží začal v r. 1996 a pokračuje nyní ve Vatikánu.

Životní data a události 25. 3. 1914 narozena v Huštěnovicích, okres Uherské Hradiště 31. 3. 1914 pokřtěna v Huštěnovicích (křestní jméno Antonie) 4. 2. 1920 umírá její matka Rosalie 12. 5. 1923 poprvé přijímá Pána v Eucharistii v Huštěnovicích 31. 5. 1926 biřmována v Babicích (biřmovací jméno Ludmila) 6. 7. 1927 jako školní čekatelka vstupuje do kláštera ve Frýdlantě n. Ostr. 1929–1933 jako čekatelka navštěvuje učitelský ústav u sv. Anny v Praze a studium ukončuje maturitou 14. 8. 1933 slaví obláčku a dostává řeholní jméno S. M. Vojtěcha 1933–1935 prochází noviciátem v mateřinci v Praze 15. 8. 1935 skládá v Praze první sliby 19. 3. 1940 skládá v Praze věčné sliby 1941–1942 učitelkou v Třeboni a ve Frýdlantě 1942–1945 ošetřovatelkou v nemocnici ve Slaném 1945–1949 ředitelkou školy v Brně-Líšni 1949–1950 přijímá různé služby v mateřinci v Praze 1950–1952 představenou komunity sester v Neumanneu v Prachaticích 10. 9. 1952 zatčena Státní bezpečností 19. 9. 1953 odsouzena Krajským soudem v Českých Budějovicích na 8 let vězení 10. 5. 1960 propuštěna na všeobecnou amnestii z pardubické věznice 1960–1970 působí v různých službách Charitního domu ve Vidnavě (od 1. 10. 1969 je představenou sester vidnavské komunity) Matka Marie Vojtěcha Hasmandová – generální představená boromejek – zemřela 21. 1. 1988 ve Znojmě-Hradišti v pověsti svatosti. Měla vždy otevřené srdce pro potřeby kněží, bohoslovců a sester své kongregace, stejně tak jako pro sestry jiných společenství a pro mnohé laiky. Kanonizační proces této služebnice Boží začal v r. 1996 a pokračuje nyní ve Vatikánu.