e-shop - výsledky hledání - autor

Tomáš Morus (1477–1535), kancléř anglického krále Jindřicha VIII., odmítl složit přísahu věrnosti dceři královy nelegitimní ženy A. Boleynové, odmítl přísežně se zříci papežské autority nad katolickou církví v Anglii a přijmout za hlavu církve krále, proto byl uvězněn a popraven. Čtenář Dopisů je uveden do renesanční Anglie a seznámen s Morovým životopisem ve vstupní historické studii. Ve výběru z Morových dopisů členům rodiny a také přátelům a v odpovědích se rozkrývá obraz spravedlivého, statečného muže, otce, manžela i přítele vroucího srdce, obraz duše vzdávající se z lásky k Božímu zákonu ve svědomí, z lásky ke Kristovu království pozemského bohatství, společenského postavení, až i samotné tělesné existence. Mravní velikost T. Mora vyplývá z důvěrných slov korespondence, prozrazujících promyšlenou obhajobu vůči jemnému naléhání rodiny a tlaku ze strany krále, ze slov vzpomínek, skromných přání i praktických pokynů a odkazů všem, k nimž cítil lásku a odpovědnost. V době, kdy jsme dennodenně svědky dalších a dalších lidských selhání, tento spontánní literární autoportrét Tomáše Mora v čtenáři posiluje obraz ideálu, vykresluje cestu k naplňování života v Bohu. Ne nadarmo jej v roce 2000 Jan Pavel II. prohlásil patronem vládců a politiků.

Sborník turzovských svědectví, zachycených K. Židlickým, vyšel u příležitosti 50. výročí prvního zjevení Panny Marie lesnímu dělníku M. Lašutovi na Živčákové hoře. Reálné příběhy konkrétních osob, jimž Bohorodička odpovídá svými milostmi na klíčové životní situace, jsou srostlé s přírodním prostředím, s dobovými existenčními a politickými podmínkami a zároveň se v nich zračí moc Boží v dialogu nebe a země. V závěru knížky je shrnuta historie zjevení, údaje o kapli, milostném obrazu, soše Panny Marie a léčivé vodě.

19. října 2008 byla vyhlášena hora Živčáková (v katastru obce Turzovka na Slovensku) za mariánské poutní místo a místo modlitby. Stalo se tak v roce 50. výročí zjevení Panny Marie lesnímu dělníkovi M. Lašútovi. Pro svou věrnost turzovskému zjevení byl jiný muž, pražský inženýr Karel Židlický, omilostněn mimořádnou schopností – rozmlouvat s Matkou Boží. Počátek vzájemných rozhovorů je možné sledovat přibližně od roku 1966. Na přímý pokyn Panny Marie je K. Židlický zaznamenával do svého deníku a později některé části zveřejnil (ve strojopisné podobě). V záznamech pokračoval až do roku 1988. U příležitosti zmíněného výročí vyšly vybrané Židlického rozhovory v knižní formě.