- KNIŽNÍ NOVINKY
- KNIHY JINÝCH NAKLADATELSTVÍ
- KNIHY MATICE CYRILOMETODĚJSKÉ
- Učení církve a teologie
- Víra, filozofie a náboženství
- Duchovní život
- Mariánská úcta
- Církevní právo
- Liturgie a homiletika
- Biblistika
- Dějiny
- Mezilidské vztahy, psychologie
- Skripta
- Výchova a katechetika
- Svědectví a životopisy
- Knihy pro děti a mládež
- Beletrie
- Církevní hudba
- Odborná literatura
- Ostatní tituly
- Upomínky a křestní listy
- Obrázky
- Texty na CD a e-knihy
- Literatura podle témat
- Kalendáře
- Učebnice náboženství
- Katechetické pomůcky
- Upomínky ke svátostem
- Hostie
- Kadidla a uhlíky
- Mešní víno
- Křestní roušky a křestní svíce
- Kostelní svíce
- Olejové svíce a olej
- Konvičky a kalichové prádlo
- Kněžské košile
- Alby, cingula
- Ramínka na ornáty – dřevěná
- Růžence a škapulíře
- Klášterní officina
- Texty na CD a e-knihy
- Obrázky
- Trika s potiskem
- Zlevněné tituly
- Doprodané tituly MCM
- Ornáty, pluviály, štoly, paly, vela ve všech liturgických barvách
- Kříže, ikony, obrazy, sochy svatých, kropenky, pohlednice a přání
- Kalichy, obětní misky, ciboria, burzy a jiné liturgické nádoby
- Ministrantské oblečení na postavy výšky 135 až 190 cm
.: košík :.
.: doporučujeme :.
e-shop - výsledky hledání - autor
Bůh, Kristus a my[1/17] Herbert McCabe • Z angličtiny přeložila Daniela Feltová • Odpovědná redaktorka Dagmar Kopecká • Předmluva Rowan Williams • Úvod Br...Soubor kázání irského dominikána Herberta McCabea, který proslul jako mimořádný kazatel, stylem připomínající Chestertona. Jeho promluvy jsou plné otázek, argumentů a solidního intelektuálního obsahu jak filosofického, tak teologického.... Soubor kázání irského dominikána Herberta McCabea, který proslul jako mimořádný kazatel, stylem připomínající Chestertona. Jeho promluvy jsou plné otázek, argumentů a solidního intelektuálního obsahu jak filosofického, tak teologického. Jsou pevně zakotveny v Písmu svatém a inspirovány naukou sv. Tomáše Akvinského. Soubor kázání irského dominikána Herberta McCabea, který proslul jako mimořádný kazatel, stylem připomínající Chestertona. Jeho promluvy jsou plné otázek, argumentů a solidního intelektuálního obsahu jak filosofického, tak teologického. Jsou pevně zakotveny v Písmu svatém a inspirovány naukou sv. Tomáše Akvinského. | Dopis o třech základních řeholních slibech[2/17] Humbert z Romans • Z latiny přeložil a poznámkami opatřil fr. Efrem Jindráček OP • Předmluva Bruno Cadoré OP • Odpovědná redaktork...Humbert z Romans († 1277), pátý magistr Řádu kazatelů, ve svém okružním listu adresovaném celému řádu rozebírá tři řeholní sliby – poslušnost, chudobu a čistotu – a s nimi spojené ctnosti – pokoru a trpělivost. Jeho cílem je povzbudit bratry v jejich povolání kazatelů Slova a připomenout jim základy řeholního života a dominikánské spirituality.... Humbert z Romans († 1277), pátý magistr Řádu kazatelů, ve svém okružním listu adresovaném celému řádu rozebírá tři řeholní sliby – poslušnost, chudobu a čistotu – a s nimi spojené ctnosti – pokoru a trpělivost. Jeho cílem je povzbudit bratry v jejich povolání kazatelů Slova a připomenout jim základy řeholního života a dominikánské spirituality. Humbertův pohled je realistický, nepřehlíží lidskou omezenost, slabost a hřích, ani nezastírá náročnost kazatelského povolání. Zároveň je však plný naděje a důvěry, neboť ví, že člověk ve svém úsilí nezůstává bez pomoci a je schopen obstát v síle Boží milosti. Realismus, důvěra v člověka opírající se o důvěru v Boha, střízlivost a prostota, humor a radostnost, to jsou některé z rysů dominikánské spirituality, které vyzařují i z Humbertova dopisu. Následování a hlásání Slova ovšem není vyhrazeno pouze řeholníkům či dominikánům. Je to podstata každého křesťanského života, bez ohledu na dobu a životní stav. Humbertův dopis tak může poskytnout cenné postřehy a rady každému čtenáři, který zaslechl volání Slova, touží žít pro něj a s ním a sdílet ho s ostatními. Humbert z Romans († 1277), pátý magistr Řádu kazatelů, ve svém okružním listu adresovaném celému řádu rozebírá tři řeholní sliby – poslušnost, chudobu a čistotu – a s nimi spojené ctnosti – pokoru a trpělivost. Jeho cílem je povzbudit bratry v jejich povolání kazatelů Slova a připomenout jim základy řeholního života a dominikánské spirituality. Humbertův pohled je realistický, nepřehlíží lidskou omezenost, slabost a hřích, ani nezastírá náročnost kazatelského povolání. Zároveň je však plný naděje a důvěry, neboť ví, že člověk ve svém úsilí nezůstává bez pomoci a je schopen obstát v síle Boží milosti. Realismus, důvěra v člověka opírající se o důvěru v Boha, střízlivost a prostota, humor a radostnost, to jsou některé z rysů dominikánské spirituality, které vyzařují i z Humbertova dopisu. Následování a hlásání Slova ovšem není vyhrazeno pouze řeholníkům či dominikánům. Je to podstata každého křesťanského života, bez ohledu na dobu a životní stav. Humbertův dopis tak může poskytnout cenné postřehy a rady každému čtenáři, který zaslechl volání Slova, touží žít pro něj a s ním a sdílet ho s ostatními. |
Jak katolická církev budovala západní civilizaci[3/17] Thomas E. Woods, Jr. • Z angličtiny přeložili Michaela a Václav Freiovi • Odborná spolupráce Ondřej Vaněček, Dagmar Kopecká, Johan...Historická monografie profesora Woodse přináší komplexní pohled na úlohu katolické církve ve vývoji západní civilizace a jejího kulturního vlivu. Publikace populární formou přibližuje: proč se moderní věda zrodila v katolické církvi; jak katoličtí kněží rozvinuli ekonomické teorie svobodného trhu o 500 let dříve než Adam Smith; jak katolická církev vytvořila systém univerzit; vyvážená historická fakta o Galileově případu; jak západní právní systém vyrostl z církevního práva; jak církev humanizovala pohanský Západ trváním na posvátnosti každého lidského života. | Křestní katecheze[4/17] Quodvultdeus • Úvodní studie a komentář David Vopřada • Překlad z latiny Pavel Koronthály a David Vopřada • Odpovědná redaktorka D...Devět křestních promluv kartaginského biskupa Quodvultdea († cca 454), přítele a žáka svatého Augustina. Jedná se o promluvy, které Quodvultdeus pronesl k těm, kdo se rozhodli nechat pokřtít v katolické církvi v neklidném desetiletí po Augustinově smrti, tedy mezi roky 430 a 440.... Devět křestních promluv kartaginského biskupa Quodvultdea († cca 454), přítele a žáka svatého Augustina. Jedná se o promluvy, které Quodvultdeus pronesl k těm, kdo se rozhodli nechat pokřtít v katolické církvi v neklidném desetiletí po Augustinově smrti, tedy mezi roky 430 a 440. Svazek začíná promluvou O nové písni, jež vyzývá k svlečení starého člověka a oblečení člověka nového. Po ní následují tři promluvy O vyznání víry, dvě promluvy O přistupujících k milosti a dále promluva komentující předkřestní obřady zřeknutí se zlého a přijetí vyznání víry, kterou rukopisy zavádějícím způsobem označují jako Proti Židům, pohanům a ariánům. Na konec jsou zařazeny dvě promluvy věnované teologii křtu, O poslední středě a O potopě. Soubor promluv zprostředkovává čtenáři pohled na život africké církve na začátku vandalské nadvlády, především na průběh křestní přípravy v Kartágu ve 30. letech 5. století. Představuje hlavní teologické důrazy i celkový přehled teologického myšlení jejich autora. V případě dvou promluv, O přistupujících k milosti I–II, jde podle všeho o vůbec první překlad do moderního jazyka. Devět křestních promluv kartaginského biskupa Quodvultdea († cca 454), přítele a žáka svatého Augustina. Jedná se o promluvy, které Quodvultdeus pronesl k těm, kdo se rozhodli nechat pokřtít v katolické církvi v neklidném desetiletí po Augustinově smrti, tedy mezi roky 430 a 440. Svazek začíná promluvou O nové písni, jež vyzývá k svlečení starého člověka a oblečení člověka nového. Po ní následují tři promluvy O vyznání víry, dvě promluvy O přistupujících k milosti a dále promluva komentující předkřestní obřady zřeknutí se zlého a přijetí vyznání víry, kterou rukopisy zavádějícím způsobem označují jako Proti Židům, pohanům a ariánům. Na konec jsou zařazeny dvě promluvy věnované teologii křtu, O poslední středě a O potopě. Soubor promluv zprostředkovává čtenáři pohled na život africké církve na začátku vandalské nadvlády, především na průběh křestní přípravy v Kartágu ve 30. letech 5. století. Představuje hlavní teologické důrazy i celkový přehled teologického myšlení jejich autora. V případě dvou promluv, O přistupujících k milosti I–II, jde podle všeho o vůbec první překlad do moderního jazyka. |
Novéna ke sv. Filipu Nerimu[5/17] Bl. John Henry Newman • Z anglických originálů sestavil fr. Štěpán M. Filip OP • Překlad Jiří Gračka a Štěpán M. Filip OP • Odpově...Novéna, litanie a modlitby ke sv. Filipovi Nerimu z pera bl.... Novéna, litanie a modlitby ke sv. Filipovi Nerimu z pera bl. Johna Henry Newmana. Novéna, litanie a modlitby ke sv. Filipovi Nerimu z pera bl. Johna Henry Newmana. | O formaci kazatelů[6/17] Humbert z Romans • Redakce Ivan Bok, Eva Fuchsová, Dagmar Kopecká • Úvodní studie S. M. Benedicta Hübnerová OP • Předmluva Fr. Ben...Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13.... Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13. století představený dominikánského řádu. To dodává Humbertovým radám věrohodnosti pro naši současnost. Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13. století představený dominikánského řádu. To dodává Humbertovým radám věrohodnosti pro naši současnost. |
O kněžství[7/17] Svatý Jan Chrysostomos • Úvodní studie, komentář a překlad z řečtiny Jiří Pavlík • Odpovědná redaktorka Dagmar Kopecká • Recenzent...Jedno z nejznámějších děl sv. Jana Chrysostoma, které však není snadné správně chápat a interpretovat.... Jedno z nejznámějších děl sv. Jana Chrysostoma, které však není snadné správně chápat a interpretovat. Literární žánr textu je složitý, okolnosti a postavy dialogu vyvolávají historické nejasnosti, autenticita zmiňovaných událostí je nejistá. Text je stylizován jako dialog dvou přátel, Jana a Basileia, v situaci, kdy mají oba být povýšeni do kněžské hodnosti. Rámec rozhovoru využívá Jan k tomu, aby představil vysoké hodnoty kněžské služby, vykreslil moc a důstojnost kněžství, ale také jeho nároky a rizika. V průběhu debaty postupně popisuje, jaké kvality a jaké vzdělání člověka uschopňují k této službě, na co všechno musí nositel kněžství dbát, v čem se musí neustále zdokonalovat. Kněžství je pro Jana veřejným úřadem par excellence, jenž svou důležitostí převyšuje úřady světské i vojenské. A vzorem hodným napodobování je apoštol Pavel, který ztělesňuje obraz dokonalého kněze. Janův text patří k důležitým svědectvím toho, jak církev jeho doby pohlížela na kněžský úřad a jak se v dějinách církve postupně utvářelo pojetí církevní autority. Jedno z nejznámějších děl sv. Jana Chrysostoma, které však není snadné správně chápat a interpretovat. Literární žánr textu je složitý, okolnosti a postavy dialogu vyvolávají historické nejasnosti, autenticita zmiňovaných událostí je nejistá. Text je stylizován jako dialog dvou přátel, Jana a Basileia, v situaci, kdy mají oba být povýšeni do kněžské hodnosti. Rámec rozhovoru využívá Jan k tomu, aby představil vysoké hodnoty kněžské služby, vykreslil moc a důstojnost kněžství, ale také jeho nároky a rizika. V průběhu debaty postupně popisuje, jaké kvality a jaké vzdělání člověka uschopňují k této službě, na co všechno musí nositel kněžství dbát, v čem se musí neustále zdokonalovat. Kněžství je pro Jana veřejným úřadem par excellence, jenž svou důležitostí převyšuje úřady světské i vojenské. A vzorem hodným napodobování je apoštol Pavel, který ztělesňuje obraz dokonalého kněze. Janův text patří k důležitým svědectvím toho, jak církev jeho doby pohlížela na kněžský úřad a jak se v dějinách církve postupně utvářelo pojetí církevní autority. | O křtu a biřmování v Teologické sumě[8/17] Tomáš Akvinský • Překlad, úvodní studie a poznámky Benedikt Mohelník OP • Odpovědná redaktorka Dagmar Kopecká • Odborná recenze do...Tento svazek přináší první dva traktáty o jednotlivých svátostech – o křtu a biřmování (STh III, q. 66–72).... Tento svazek přináší první dva traktáty o jednotlivých svátostech – o křtu a biřmování (STh III, q. 66–72). Traktát o křtu je rozdělen na dvě hlavní části, na pojednání o samotném křtu a o přípravách na křest. V první části Tomáš probírá skladbu svátostného znamení, dále pojednává o udělovateli a příjemci a nakonec se zaměřuje na účinky svátosti. V části věnované přípravám na křest se Tomáš nejprve zabývá obdobím starozákonní praxe obřízky od Abraháma až ke Kristu a poté se zaměřuje na přípravy, které probíhají zároveň se křtem, totiž na novozákonní prvky katechismus a exorcismus. Následující traktát o biřmování je soustředěn do jediné otázky o dvanácti článcích. Tomáš zde zkoumá, jak se pojem svátosti uplatňuje na biřmování, dále rozebírá svátostné znamení a účinky svátosti, biřmovací charakter a svátostnou milost, pojednává o příjemci a udělovateli svátosti a o roli kmotra. V posledním článku pak komentuje liturgický obřad svátosti. Tento svazek přináší první dva traktáty o jednotlivých svátostech – o křtu a biřmování (STh III, q. 66–72). Traktát o křtu je rozdělen na dvě hlavní části, na pojednání o samotném křtu a o přípravách na křest. V první části Tomáš probírá skladbu svátostného znamení, dále pojednává o udělovateli a příjemci a nakonec se zaměřuje na účinky svátosti. V části věnované přípravám na křest se Tomáš nejprve zabývá obdobím starozákonní praxe obřízky od Abraháma až ke Kristu a poté se zaměřuje na přípravy, které probíhají zároveň se křtem, totiž na novozákonní prvky katechismus a exorcismus. Následující traktát o biřmování je soustředěn do jediné otázky o dvanácti článcích. Tomáš zde zkoumá, jak se pojem svátosti uplatňuje na biřmování, dále rozebírá svátostné znamení a účinky svátosti, biřmovací charakter a svátostnou milost, pojednává o příjemci a udělovateli svátosti a o roli kmotra. V posledním článku pak komentuje liturgický obřad svátosti. |
O nesnázích v manželství[9/17] Jak je včas rozpoznat a hledat cestu dál Aleš Opatrný • Redigovala Dagmar Kopecká • Odpovědný redaktor Pavel MarešŽádné manželství není procházka růžovým sadem, těžkosti se nevyhnou nikomu. Manželé dělají chybná rozhodnutí, ale ta by neměla vést k jejich definitivnímu rozchodu.... Žádné manželství není procházka růžovým sadem, těžkosti se nevyhnou nikomu. Manželé dělají chybná rozhodnutí, ale ta by neměla vést k jejich definitivnímu rozchodu. Autor během své dlouholeté kněžské služby poznal řadu manželských párů. Některé zvládly neuvěřitelné obtíže, a jejich manželství přesto přežilo. Ani série špatných rozhodnutí nemusí končit rozpadem manželství. Když se tak totiž stane, bolest všech zúčastněných je nesmírná. Vyvarovat se je třeba dvou extrémů: vědomé lehkomyslnosti a přehnané ustaranosti. Hrozby a problémy nemusí znamenat katastrofu. „Je třeba hledat cestu dál – a ne cestu k ukončení vztahu a společného života,“ říká s nadějí autor. Žádné manželství není procházka růžovým sadem, těžkosti se nevyhnou nikomu. Manželé dělají chybná rozhodnutí, ale ta by neměla vést k jejich definitivnímu rozchodu. Autor během své dlouholeté kněžské služby poznal řadu manželských párů. Některé zvládly neuvěřitelné obtíže, a jejich manželství přesto přežilo. Ani série špatných rozhodnutí nemusí končit rozpadem manželství. Když se tak totiž stane, bolest všech zúčastněných je nesmírná. Vyvarovat se je třeba dvou extrémů: vědomé lehkomyslnosti a přehnané ustaranosti. Hrozby a problémy nemusí znamenat katastrofu. „Je třeba hledat cestu dál – a ne cestu k ukončení vztahu a společného života,“ říká s nadějí autor. | O starém zákoně v Teologické sumě[10/17] Tomáš Akvinský • Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová • Odborná recenze MUDr. Lukáš...Traktát o starém zákoně (STh I-II, q. 98–105) navazuje na pojednání o zákonech obecně a předchází traktátu o novém neboli evangelním zákoně.... Traktát o starém zákoně (STh I-II, q. 98–105) navazuje na pojednání o zákonech obecně a předchází traktátu o novém neboli evangelním zákoně. Jeho předmětem není Starý zákon jako soubor knih obsahující zjevení z doby před Kristem, ale zákon jakožto vnější pravidlo lidského jednání, jak se nachází v této části Písma a obecně v době starozákonního Božího lidu Izraele. Není to tedy pojednání řadící se do biblistiky, ale mnohem spíše do morálky a práva. Nejde o zákon ve smyslu smlouvy Boha se svým vyvoleným lidem, ale o pravidla určitého jednání – v tomto případě pravidla daná židovskému národu, vyvolenému lidu první smlouvy. Tato pravidla a přikázání nacházíme v centrální části Starého zákona, jíž jsou Mojžíšovy knihy (Tóra), především ve třech velkých kodexech. Jsou to kniha smlouvy (Ex 20–23), zákon svatosti (Lv 17–26) a deuteronomický zákoník (Dt 12–26). Tomáš Akvinský ve svém traktátu probírá přikázání ze všech těchto tří zákoníků. Ukazuje smysl a důležitost zákona obecně a v náboženském kontextu především. Traktát o starém zákoně (STh I-II, q. 98–105) navazuje na pojednání o zákonech obecně a předchází traktátu o novém neboli evangelním zákoně. Jeho předmětem není Starý zákon jako soubor knih obsahující zjevení z doby před Kristem, ale zákon jakožto vnější pravidlo lidského jednání, jak se nachází v této části Písma a obecně v době starozákonního Božího lidu Izraele. Není to tedy pojednání řadící se do biblistiky, ale mnohem spíše do morálky a práva. Nejde o zákon ve smyslu smlouvy Boha se svým vyvoleným lidem, ale o pravidla určitého jednání – v tomto případě pravidla daná židovskému národu, vyvolenému lidu první smlouvy. Tato pravidla a přikázání nacházíme v centrální části Starého zákona, jíž jsou Mojžíšovy knihy (Tóra), především ve třech velkých kodexech. Jsou to kniha smlouvy (Ex 20–23), zákon svatosti (Lv 17–26) a deuteronomický zákoník (Dt 12–26). Tomáš Akvinský ve svém traktátu probírá přikázání ze všech těchto tří zákoníků. Ukazuje smysl a důležitost zákona obecně a v náboženském kontextu především. |