e-shop - výsledky hledání - autor

Javascript ve vašem prohlížeči se nepodařilo detekovat!

Pokud váš prohlížeč javascript nepodporuje nebo máte jeho podporu vypnutou, některé funkce, zvyšující uživatelský konfort, nebude možné používat.

[nalezeno celkem 27 záznamů v sekci]

O andělech (I) v Teologické sumě [1/27] Tomáš Akvinský • Překlad a úvodní studie Tomáš Machula a Daniel D. Novotný • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová Tomáš Akvinský byl nazýván „doctor angelicus“ (andělský učitel) nejen pro svou trpělivost, ale především pro velkou pozornost, kterou věnoval právě tématu andělů. V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu zajímavých otázek a odpovědí jak filosofického, tak teologického rázu.... Tomáš Akvinský byl nazýván „doctor angelicus“ (andělský učitel) nejen pro svou trpělivost, ale především pro velkou pozornost, kterou věnoval právě tématu andělů. V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu zajímavých otázek a odpovědí jak filosofického, tak teologického rázu. Bohužel je dnes téma andělů v křesťanské teologii poněkud opomíjeno, a je pravidlem, že jakmile se přestane kultivovat víra, bují pověra. Promýšlení andělů jakožto nemateriálních, myslících a svobodných tvorů nám může sloužit jako určitý myšlenkový experiment, v jehož rámci lze řešit celou řadu otázek vztahujících se k člověku, jeho poznání, mravní hodnotě jednání a podobně. Komentovaný překlad jednoho z nejvýznamnějších středověkých děl o andělech může všem zájemcům o toto téma přinést celou řadu zajímavých podnětů. První svazek nového překladu Teologické sumy se věnuje andělům (ST I, q. 50–64). Otázky tohoto svazku se týkají substance andělů, jejich vztahu k materii a místu, jejich poznání a vůle, zkoumají jejich stvoření a dokonalost, ale i zlo viny a trest démonů. Tomáš Akvinský byl nazýván „doctor angelicus“ (andělský učitel) nejen pro svou trpělivost, ale především pro velkou pozornost, kterou věnoval právě tématu andělů. V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu zajímavých otázek a odpovědí jak filosofického, tak teologického rázu. Bohužel je dnes téma andělů v křesťanské teologii poněkud opomíjeno, a je pravidlem, že jakmile se přestane kultivovat víra, bují pověra. Promýšlení andělů jakožto nemateriálních, myslících a svobodných tvorů nám může sloužit jako určitý myšlenkový experiment, v jehož rámci lze řešit celou řadu otázek vztahujících se k člověku, jeho poznání, mravní hodnotě jednání a podobně. Komentovaný překlad jednoho z nejvýznamnějších středověkých děl o andělech může všem zájemcům o toto téma přinést celou řadu zajímavých podnětů. První svazek nového překladu Teologické sumy se věnuje andělům (ST I, q. 50–64). Otázky tohoto svazku se týkají substance andělů, jejich vztahu k materii a místu, jejich poznání a vůle, zkoumají jejich stvoření a dokonalost, ale i zlo viny a trest démonů. Brož., 130x205 mm, 228 stran, J2641 Cena: 260,00 Kč Krystal OP vložit ks do	O andělech (II) v Teologické sumě [2/27] Tomáš Akvinský • Překlad a úvodní studie Tomáš Machula a Daniel D. Novotný • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová Druhý svazek nového překladu Teologické sumy doplňuje téma andělů dalšími devíti otázkami (ST I, q. 106–114).... Druhý svazek nového překladu Teologické sumy doplňuje téma andělů dalšími devíti otázkami (ST I, q. 106–114). Tomáš Akvinský mezi dva soubory andělských otázek vkládá jiné téma, a proto i český překlad vytváří pomocí dvousvazkového vydání prostor pro další díl Sumy ve vaší knihovně. Druhý svazek nového překladu Teologické sumy doplňuje téma andělů dalšími devíti otázkami (ST I, q. 106–114). Tomáš Akvinský mezi dva soubory andělských otázek vkládá jiné téma, a proto i český překlad vytváří pomocí dvousvazkového vydání prostor pro další díl Sumy ve vaší knihovně. Brož., 130x204 mm, 108 stran, J2642 Cena: 130,00 Kč Krystal OP vložit ks do
O blaženosti v Teologické sumě [3/27] Tomáš Akvinský • Překlad Tomáš Machula a Eva Fuchsová • Úvodní studie a poznámky Tomáš Machula • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová... Na přirozené rovině je pro Tomáše posledním cílem života samozřejmě život ctnosti, na rovině nadpřirozené Bůh. Tyto dvě roviny pak dávají i smysl rozlišení mezi štěstím, které se vztahuje na přirozenou rovinu našeho života, a blažeností představující nejdokonalejší štěstí, jehož dosažení není v našich silách a musí nám být darováno.... Na přirozené rovině je pro Tomáše posledním cílem života samozřejmě život ctnosti, na rovině nadpřirozené Bůh. Tyto dvě roviny pak dávají i smysl rozlišení mezi štěstím, které se vztahuje na přirozenou rovinu našeho života, a blažeností představující nejdokonalejší štěstí, jehož dosažení není v našich silách a musí nám být darováno. Člověk je ve všech směrech omezený, kromě touhy po dobru a dokonalosti, která nemá hranici. Máme tedy přirozenou touhu po něčem, co nelze přirozeně dosáhnout. Proto nelze při hledání nejvyššího dobra a posledního cíle zůstat u konečných dober, ale je nutné směřovat k dobru nekonečnému. To lze ale dosáhnout pouze s pomocí nadpřirozené milosti. Tomáš ukazuje, že blaženost spočívá v nazírání božské esence. Je to jakýsi komplexní stav člověka, který různými způsoby zahrnuje všechny síly a schopnosti člověka. První a nejdůležitější je činnost spekulativního intelektu, který je aktivní i ve stavu dokonalé blaženosti. Vše ostatní je ve stavu blaženosti v klidu nebo má na blaženosti účast díky přetékání dokonalosti z činnosti intelektu. Proto blaženost v činnosti intelektu spočívá, ale nedá se na ni omezit. Na přirozené rovině je pro Tomáše posledním cílem života samozřejmě život ctnosti, na rovině nadpřirozené Bůh. Tyto dvě roviny pak dávají i smysl rozlišení mezi štěstím, které se vztahuje na přirozenou rovinu našeho života, a blažeností představující nejdokonalejší štěstí, jehož dosažení není v našich silách a musí nám být darováno. Člověk je ve všech směrech omezený, kromě touhy po dobru a dokonalosti, která nemá hranici. Máme tedy přirozenou touhu po něčem, co nelze přirozeně dosáhnout. Proto nelze při hledání nejvyššího dobra a posledního cíle zůstat u konečných dober, ale je nutné směřovat k dobru nekonečnému. To lze ale dosáhnout pouze s pomocí nadpřirozené milosti. Tomáš ukazuje, že blaženost spočívá v nazírání božské esence. Je to jakýsi komplexní stav člověka, který různými způsoby zahrnuje všechny síly a schopnosti člověka. První a nejdůležitější je činnost spekulativního intelektu, který je aktivní i ve stavu dokonalé blaženosti. Vše ostatní je ve stavu blaženosti v klidu nebo má na blaženosti účast díky přetékání dokonalosti z činnosti intelektu. Proto blaženost v činnosti intelektu spočívá, ale nedá se na ni omezit. Brož., 130x204 mm, 128 stran, J2879 Cena: 160,00 Kč Krystal OP vložit ks do	O Boží moci – I [4/27] Tomáš Akvinský • Překlad, poznámky a úvod Karel Floss • Výkonná redaktorka Eva Fuchsová Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Akvinského myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Akvinského syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách.... Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Akvinského myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Akvinského syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. První díl překladu Quaestiones Disputatae De potentia přináší otázky 1 a 2, které se zabývají Boží potencí obecně a plodivou potencí v Bohu. Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Akvinského myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Akvinského syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. První díl překladu Quaestiones Disputatae De potentia přináší otázky 1 a 2, které se zabývají Boží potencí obecně a plodivou potencí v Bohu. Brož., 130x204 mm, 248 stran, J2617 Cena: 290,00 Kč Krystal OP vložit ks do
O Boží moci – II [5/27] Tomáš Akvinský • Překlad, poznámky a úvod Karel Floss • Výkonná redaktorka Eva Fuchsová • Odborná recenze doc. Tomáš Machula, Ph.D... Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Akvinského myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Akvinského syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách.... Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Akvinského myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Akvinského syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. Druhý díl překladu Quaestiones Disputatae De potentia přináší otázky 3 a 4, které se zabývají problematikou stvoření. Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Akvinského myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Akvinského syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. Druhý díl překladu Quaestiones Disputatae De potentia přináší otázky 3 a 4, které se zabývají problematikou stvoření. Brož., 130x204 mm, 408 stran, J2969 Cena: 430,00 Kč Krystal OP vložit ks do	O Boží moci – III [6/27] Tomáš Akvinský • Překlad, poznámky a úvod Karel Floss • Výkonná redaktorka Eva Fuchsová • Odborná recenze doc. Tomáš Machula, Ph.D... Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Akvinského myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Akvinského syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách.... Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Akvinského myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Akvinského syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. Poslední díl překladu Quaestiones Disputatae De potentia přináší otázky 5 a 6, které se zabývají problematikou bytí a zázraků. Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Akvinského myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Akvinského syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. Poslední díl překladu Quaestiones Disputatae De potentia přináší otázky 5 a 6, které se zabývají problematikou bytí a zázraků. Brož., 130x204 mm, 328 stran, J3326 Cena: 360,00 Kč Krystal OP vložit ks do
O eucharistii v Teologické sumě [7/27] Tomáš Akvinský • Překlad, úvodní studie a poznámky Benedikt Mohelník OP • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová • Odborná recenze doc.... Traktát o svátosti eucharistie je posledním úplným traktátem Teologické sumy (STh III, q. 73–83).... Traktát o svátosti eucharistie je posledním úplným traktátem Teologické sumy (STh III, q. 73–83). Tomáš ho s velkou pravděpodobností sepisoval na podzim roku 1273, krátce předtím než se po hluboké duchovní zkušenosti, jíž se mu dostalo právě při slavení eucharistie, definitivně odmlčel. Lze ho tak pokládat za jakousi Tomášovu teologickou a duchovní závěť. Tomáš se v něm nejprve zabývá eucharistií jakožto svátostí. Ptá se, jakým způsobem se obecný pojem svátosti vztahuje právě na eucharistii a jaká je její materie a forma. V této části probírá otázky týkající se svátostné proměny, způsobu, jímž je Kristus pod svátostnými způsobami přítomen, a akcidentů, totiž vnější podoby chleba a vína, u nichž při konsekraci k žádné zjevné změně nedochází. Dále pojednává o účincích eucharistie v řádu milosti, o těch, kdo eucharistii přijímají a kdo ji vysluhují, a nakonec rozebírá liturgické obřady, jimiž se eucharistie slaví. Traktát o svátosti eucharistie je posledním úplným traktátem Teologické sumy (STh III, q. 73–83). Tomáš ho s velkou pravděpodobností sepisoval na podzim roku 1273, krátce předtím než se po hluboké duchovní zkušenosti, jíž se mu dostalo právě při slavení eucharistie, definitivně odmlčel. Lze ho tak pokládat za jakousi Tomášovu teologickou a duchovní závěť. Tomáš se v něm nejprve zabývá eucharistií jakožto svátostí. Ptá se, jakým způsobem se obecný pojem svátosti vztahuje právě na eucharistii a jaká je její materie a forma. V této části probírá otázky týkající se svátostné proměny, způsobu, jímž je Kristus pod svátostnými způsobami přítomen, a akcidentů, totiž vnější podoby chleba a vína, u nichž při konsekraci k žádné zjevné změně nedochází. Dále pojednává o účincích eucharistie v řádu milosti, o těch, kdo eucharistii přijímají a kdo ji vysluhují, a nakonec rozebírá liturgické obřady, jimiž se eucharistie slaví. Brož., 130x204 mm, 328 stran, J3942 Cena: 390,00 Kč Krystal OP vložit ks do	O formaci kazatelů [8/27] Humbert z Romans • Redakce Ivan Bok, Eva Fuchsová, Dagmar Kopecká • Úvodní studie S. M. Benedicta Hübnerová OP • Předmluva Fr. Ben... Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13.... Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13. století představený dominikánského řádu. To dodává Humbertovým radám věrohodnosti pro naši současnost. Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13. století představený dominikánského řádu. To dodává Humbertovým radám věrohodnosti pro naši současnost. Váz., 135x210 mm, 240 stran, J2811 Cena: 300,00 Kč Krystal OP vložit ks do
O habitech v Teologické sumě [9/27] Tomáš Akvinský • Překlad, úvodní stuide a poznámky Tomáš Machula • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová • Odborná recenze doc. David ... Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q.... Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských úkonů má zásadní význam pro morální a duchovní život člověka. Tomáš Akvinský se nejprve zabývá habity obecně, tj. substancí habitů a jejich nezbytností pro lidský život (q. 49). Poté se zaměřuje na subjekt habitů, tj. na duševní potence, které jsou habity rozvíjeny a zdokonalovány (q. 50). V následující otázce (q. 51) se zabývá způsobem, jak lze habity získat, a rozlišuje habity přirozené a vlité od Boha. Dále pojednává o růstu habitů (q. 52) a jejich zániku a zmenšování (q. 53). V poslední otázce (q. 54) zkoumá rozlišování habitů. Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských úkonů má zásadní význam pro morální a duchovní život člověka. Tomáš Akvinský se nejprve zabývá habity obecně, tj. substancí habitů a jejich nezbytností pro lidský život (q. 49). Poté se zaměřuje na subjekt habitů, tj. na duševní potence, které jsou habity rozvíjeny a zdokonalovány (q. 50). V následující otázce (q. 51) se zabývá způsobem, jak lze habity získat, a rozlišuje habity přirozené a vlité od Boha. Dále pojednává o růstu habitů (q. 52) a jejich zániku a zmenšování (q. 53). V poslední otázce (q. 54) zkoumá rozlišování habitů. Brož., křídový papír, 130x205 mm, 96 stran, J3995 Cena: 120,00 Kč Krystal OP vložit ks do	O lásce a milosrdenství v Teologické sumě [10/27] Tomáš Akvinský • Překlad Karel Šprunk • Poznámky a úvodní studie Tomáš Machula • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová • Odborná recen... Předkládaný svazek obsahuje otázky Teologické sumy (II-II, 23–33), které se zabývají racionální reflexí fenoménu „lásky“. Na prvním místě Tomáš vymezuje pojem lásky a odlišuje tu, která je úkonem vůle, od ostatních druhů, které jsou více vázány na emoce a smyslové náklonnosti.... Předkládaný svazek obsahuje otázky Teologické sumy (II-II, 23–33), které se zabývají racionální reflexí fenoménu „lásky“. Na prvním místě Tomáš vymezuje pojem lásky a odlišuje tu, která je úkonem vůle, od ostatních druhů, které jsou více vázány na emoce a smyslové náklonnosti. Když se dopátráme lásky, která je opravdu vlastním projevem rozumové přirozenosti, zjistíme, že si nevystačí s dobrem, které jí předkládá rozum, ale touží být naplněna nejvyšším Dobrem, Bohem. Tak jako je poznání povýšeno k transcendenci vírou, tak je lidská láska povýšena k nadpřirozenému dobru vlitou, neboli božskou láskou. A tato láska je právě předmětem Tomášových úvah v Teologické sumě. V dalších otázkách se zabývá vztahem mezi subjektem božské lásky (člověkem) a jejím dárcem (Bohem, Duchem Svatým). Jak je možné, že láska je darem Božím, a zároveň volním úkonem člověka? Může božská láska růst nebo se zmenšovat, když její původ je v nekonečném a neměnném Bohu? Dalším tématem je předmět lásky. Co a kdo se má milovat a v jakém pořadí? V dalších otázkách se pozornost stáčí na úkony a účinky lásky, mezi něž patří i milosrdenství, kterému je věnována zvláštní otázka. Tomáš se v ní mimo jiné vyrovnává s antickým pojetím milosrdenství jako vášně nebo rovnou slabosti a posunuje jeho pojem dál, tak aby byl hoden milosrdného Otce v nebesích. Předkládaný svazek obsahuje otázky Teologické sumy (II-II, 23–33), které se zabývají racionální reflexí fenoménu „lásky“. Na prvním místě Tomáš vymezuje pojem lásky a odlišuje tu, která je úkonem vůle, od ostatních druhů, které jsou více vázány na emoce a smyslové náklonnosti. Když se dopátráme lásky, která je opravdu vlastním projevem rozumové přirozenosti, zjistíme, že si nevystačí s dobrem, které jí předkládá rozum, ale touží být naplněna nejvyšším Dobrem, Bohem. Tak jako je poznání povýšeno k transcendenci vírou, tak je lidská láska povýšena k nadpřirozenému dobru vlitou, neboli božskou láskou. A tato láska je právě předmětem Tomášových úvah v Teologické sumě. V dalších otázkách se zabývá vztahem mezi subjektem božské lásky (člověkem) a jejím dárcem (Bohem, Duchem Svatým). Jak je možné, že láska je darem Božím, a zároveň volním úkonem člověka? Může božská láska růst nebo se zmenšovat, když její původ je v nekonečném a neměnném Bohu? Dalším tématem je předmět lásky. Co a kdo se má milovat a v jakém pořadí? V dalších otázkách se pozornost stáčí na úkony a účinky lásky, mezi něž patří i milosrdenství, kterému je věnována zvláštní otázka. Tomáš se v ní mimo jiné vyrovnává s antickým pojetím milosrdenství jako vášně nebo rovnou slabosti a posunuje jeho pojem dál, tak aby byl hoden milosrdného Otce v nebesích. Brož., 130x204 mm, 236 stran, J2802 Cena: 275,00 Kč Krystal OP vložit ks do

[nalezeno celkem 27 záznamů v sekci]