e-shop - výsledky hledání

Tato knížka nemá být jen zpovědním zrcadlem, ale především praktickým pomocníkem, který nám ukazuje, jak se vrátit zpět k milosrdnému Otci. Autor, známý slovenský redemptorista, vysvětluje v sedmi bodech základní atributy dobré zpovědi a nabízí návod na prožití svaté zpovědi jako setkání s milujícím Otcem. Zaměřuje se i na správné pochopení kajícího skutku a ukazuje, jak lze po dobré zpovědi vykročit do života.

„Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!“ (Flp 4,4) Není snad křesťana neznalého tohoto apoštolského povzbuzení. Ovšem zrovna tak neexistuje věřící, jehož život by byl jen růžencem nekonečných radostí. Víra může trpět bolestmi: z nezdarů, ze vztahů, z lidí, z církve – a nejvíce z hříchů… Nad těmito bolestmi, ale také nad tím, jak se s nimi vyrovnávat, se autor zamýšlí v této knížce.

Sedmero skutků milosrdenství se v církevní tradici ustálilo na základě Ježíšovy řeči o posledním soudu; ve středověku bylo ke skutkům tělesného milosrdenství připojeno ještě dalších sedm skutků milosrdenství duchovního. Měli bychom Bibli rozjímat a studovat především z hlediska milosrdenství, pochopíme tak samu podstatu Ježíšova poselství. Víme-li, že Bůh je milosrdný, pak se i my budeme snažit jednat milosrdně s chudými a s těmi, kteří se ocitli na okraji společnosti. Stejně jako Ježíš půjdeme za nemocnými, kteří potřebují lékaře; za hříšníky, které společnost odsuzuje jako hříšníky a ztracené případy. Autor knížky uvádí do tajemství milosrdenství a chce, aby se náš svět začal milosrdenstvím proměňovat a stal se místem lidštějším, přátelštějším a milosrdnějším.

Publikace věnuje pozornost některým základním otázkám a problémům, které musí občas řešit mladý člověk nebo dvojice mladých lidí. Max Kašparů odkrývá klíčovou dírku do své pracovny – psychiatrické ambulance, ve které každý den vyslechne řadu lidských osudů. Několik z nich rozebírá v této knížce, která tak může čtenářům (zvláště mladým) pomoci poodhalit roušku tajemství svých životních problémů.

Životní poselství francouzské mystičky 19. století. Sám Kristus sestru Marii Martu pověřil, aby šířila pobožnost k jeho sv. ranám a aby tuto pobožnost obětovala za záchranu duší.

Příběhy, které vyšly v dětském křesťanském časopise Nezbeda v letech 2009 až 2015. Formou rozhovorů jsou zde představovány některé biblické postavy. Na čtenáři pak je, aby poznal, s kým byl rozhovor veden. K tomu může napomoci také nápověda, v níž je uvedeno, v které části Bible se o postavě píše.

První díl ze série příběhů pro děti ve věku 6–9 let. V celkem 6 dílech budou tři děti žijící v současnosti zažívat velká dobrodružství pokaždé, když se dostanou do Ježíšovy doby. K tomu nedochází náhodně, ale pokaždé se tak děje, když řeší nějaký „problém“. Cesta v čase zpět a zkušenosti, které tam nasbírají, jim pomohou v realitě řešit otázky tak, jak nás tomu učí evangelium. První díl propojuje svět sourozenců a jejich kamaráda s pastýři z Betléma, kteří jim přijdou na pomoc, když se poprvé dostanou do „jiných časů“.

Eseje zahrnuté v této knize představují odpověď pěti kardinálů římskokatolické církve a čtyř dalších badatelů na knihu Evangelium o rodině publikovanou v roce 2014 kardinálem Walterem Kasperem. Ta obsahuje jeho promluvu z mimořádné konzistoře kardinálů, která se konala ve dnech 20.-21. února 2014. Jedním z důležitých cílů tohoto setkání byla příprava dvou zasedání biskupské synody svolaných papežem Františkem na roky 2014 a 2015 k tématu „Pastorační výzvy pro rodinu v kontextu evangelizace“. V závěrečné části své řeči přišel kardinál Kasper s návrhem na změnu církevní nauky a disciplíny týkající se svátostí – a to takovou, která by v omezených případech umožnila rozvedeným a občansky znovusezdaným katolíkům přistupovat po určitém období pokání k svátosti Eucharistie. Kardinál se ve své argumentaci odvolával na raně křesťanskou praxi, jakož i na dlouholetý pravoslavný zvyk uplatňovat vůči rozvedeným milosrdenství. Druhá manželství jsou zde „tolerována“, a tato praxe se v pravoslaví obvykle označuje slovem oikonomia. Kasper doufá, že jeho kniha poskytne „teologický základ k následné diskusi kardinálů“ a že katolická církev najde cestu, jak vzájemně sladit věrnost a milosrdenství ve své pastorační aktivitě. Cílem tohoto díla je odpovědět na výzvu kardinála Kaspera k další diskusi o tématu. Eseje zde obsažené vyvracejí jeho specifický návrh na katolickou formu oikonomie v určitých případech rozvedených a občansky znovusezdaných osob, neboť takovou praxi nelze uvést do souladu s katolickou naukou o nerozlučitelnosti manželství a vedla by k zavádějícímu chápání jak věrnosti, tak milosrdenství. Kniha dále rozebírá primární biblické texty, které se zabývají rozvodem a dalším sňatkem. Následně se věnuje nauce a praxi, jaká převládala v rané církvi. V žádném z těchto případů – ať už jde o Písmo nebo o patristiku – nenacházejí autoři podporu pro onen typ „shovívavosti“ vůči občanským sňatkům následujícím po rozvodu, jak je hájí kardinál Kasper. Čtvrtá kapitola pak věnuje pozornost historickému a teologickému pozadí pravoslavné praxe oikonomie, zatímco pátá kapitola sleduje mnohasetletý vývoj současné římskokatolické nauky o rozvodu a dalším manželství. Naléhavost těchto kapitol je patrná vzhledem k tvrzení kardinála Kaspera, že v souvislosti s naukou o nerozlučitelnosti manželství tradice „není každopádně (…) tak přímá, jak se často tvrdí“, a že „existují historické otázky a různé pohledy odborníků, (…) které nelze prostě smést ze stolu“. Tato prohlášení vyžadují – vzhledem k závažnosti doktrinální otázky, o niž se jedná – odbornou odpověď. Ve světle biblických a historických poznatků z první části knihy autoři zbylých čtyř kapitol znovu zdůrazňují teologické a kanonické důvody pro zachování stávající soudržnosti mezi katolickou naukou a svátostnou disciplínou týkající se manželství a svatého přijímání. Studie obsažené v tomto svazku tak vedou k závěru, že odvěká věrnost Církve pravdě o manželství představuje nezvratný základ pro její milosrdnou a milující odpověď člověku, který se rozvedl a uzavřel nový občanský sňatek. Tato kniha tedy zpochybňuje předpoklad, že by tradiční katolická nauka měla být v rozporu se současnou pastorační praxí.