- KNIŽNÍ NOVINKY
- KNIHY JINÝCH NAKLADATELSTVÍ
- KNIHY MATICE CYRILOMETODĚJSKÉ
- Učení církve a teologie
- Víra, filozofie a náboženství
- Duchovní život
- Mariánská úcta
- Církevní právo
- Liturgie a homiletika
- Biblistika
- Dějiny
- Mezilidské vztahy, psychologie
- Skripta
- Výchova a katechetika
- Svědectví a životopisy
- Knihy pro děti a mládež
- Beletrie
- Církevní hudba
- Odborná literatura
- Ostatní tituly
- Upomínky a křestní listy
- Obrázky
- Texty na CD a e-knihy
- Literatura podle témat
- Učebnice náboženství
- Katechetické pomůcky
- Upomínky ke svátostem
- Hostie
- Kadidla a uhlíky
- Mešní víno
- Křestní roušky a křestní svíce
- Kostelní svíce
- Olejové svíce a olej
- Konvičky a kalichové prádlo
- Kněžské košile
- Alby, cingula
- Ramínka na ornáty – dřevěná
- Růžence a škapulíře
- Klášterní officina
- Texty na CD a e-knihy
- Obrázky
- Trika s potiskem
- Zlevněné tituly
- Doprodané tituly MCM
- Ornáty, pluviály, štoly, paly, vela ve všech liturgických barvách
- Kříže, ikony, obrazy, sochy svatých, kropenky, pohlednice a přání
- Kalichy, obětní misky, ciboria, burzy a jiné liturgické nádoby
- Ministrantské oblečení na postavy výšky 135 až 190 cm
.: košík :.
.: doporučujeme :.
e-shop - výsledky hledání
74
O evoluci[731/1366] Sborník příspěvků na téma vznik života Harun Yahya (překlad Lubomír Štula) - Vladislav Běhal - Maciej Giertych (překlad Antonín Malach)Stěžejním příspěvkem sborníku je pojednání H. Yahyi Proč vlastně evoluce?, které vycházelo na stránkách týdeníku Světlo na přelomu let 2009 a 2010.... Stěžejním příspěvkem sborníku je pojednání H. Yahyi Proč vlastně evoluce?, které vycházelo na stránkách týdeníku Světlo na přelomu let 2009 a 2010. Autor textu je předním obhájcem islámského kreacionismu. Následují dva příspěvky s názvy Vznik života a Proč není darwinismus přijatelný. Jejich autorem je V. Běhal, který mj. v letech 1969–1970 pracoval v Max Planck Institutu v Mnichově pod vedením nositele Nobelovy ceny prof. F. Lynena. Závěr sborníku je vyhrazen polskému poslanci Evropského parlamentu M. Giertychovi a jeho přednášce o vyučování evoluce v evropských školách. Stěžejním příspěvkem sborníku je pojednání H. Yahyi Proč vlastně evoluce?, které vycházelo na stránkách týdeníku Světlo na přelomu let 2009 a 2010. Autor textu je předním obhájcem islámského kreacionismu. Následují dva příspěvky s názvy Vznik života a Proč není darwinismus přijatelný. Jejich autorem je V. Běhal, který mj. v letech 1969–1970 pracoval v Max Planck Institutu v Mnichově pod vedením nositele Nobelovy ceny prof. F. Lynena. Závěr sborníku je vyhrazen polskému poslanci Evropského parlamentu M. Giertychovi a jeho přednášce o vyučování evoluce v evropských školách. | O formaci kazatelů[732/1366] Humbert z Romans • Redakce Ivan Bok, Eva Fuchsová, Dagmar Kopecká • Úvodní studie S. M. Benedicta Hübnerová OP • Předmluva Fr. Ben...Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13.... Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13. století představený dominikánského řádu. To dodává Humbertovým radám věrohodnosti pro naši současnost. Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13. století představený dominikánského řádu. To dodává Humbertovým radám věrohodnosti pro naši současnost. |
Knížka pohádkových příběhů, vhodných pro předškolní nebo mladší školní věk. Jednotlivé příběhy jsou spojeny do jednoho celku postavou spisovatele Františka, kolem kterého ožívají různé pohádkové postavy, dětem důvěrně známé.... Knížka pohádkových příběhů, vhodných pro předškolní nebo mladší školní věk. Jednotlivé příběhy jsou spojeny do jednoho celku postavou spisovatele Františka, kolem kterého ožívají různé pohádkové postavy, dětem důvěrně známé. Dochází tak k zajímavému prolínání dvou světů, toho reálného a toho pohádkového, což povzbuzuje dětskou představivost. Na konci každého příběhu je více či méně ukrytý výchovný apel, který děti motivuje ke správnému postoji. Knížka pohádkových příběhů, vhodných pro předškolní nebo mladší školní věk. Jednotlivé příběhy jsou spojeny do jednoho celku postavou spisovatele Františka, kolem kterého ožívají různé pohádkové postavy, dětem důvěrně známé. Dochází tak k zajímavému prolínání dvou světů, toho reálného a toho pohádkového, což povzbuzuje dětskou představivost. Na konci každého příběhu je více či méně ukrytý výchovný apel, který děti motivuje ke správnému postoji. vyprodáno | O habitech v Teologické sumě[734/1366] Tomáš Akvinský • Překlad, úvodní stuide a poznámky Tomáš Machula • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová • Odborná recenze doc. David ...Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q.... Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských úkonů má zásadní význam pro morální a duchovní život člověka. Tomáš Akvinský se nejprve zabývá habity obecně, tj. substancí habitů a jejich nezbytností pro lidský život (q. 49). Poté se zaměřuje na subjekt habitů, tj. na duševní potence, které jsou habity rozvíjeny a zdokonalovány (q. 50). V následující otázce (q. 51) se zabývá způsobem, jak lze habity získat, a rozlišuje habity přirozené a vlité od Boha. Dále pojednává o růstu habitů (q. 52) a jejich zániku a zmenšování (q. 53). V poslední otázce (q. 54) zkoumá rozlišování habitů. Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských úkonů má zásadní význam pro morální a duchovní život člověka. Tomáš Akvinský se nejprve zabývá habity obecně, tj. substancí habitů a jejich nezbytností pro lidský život (q. 49). Poté se zaměřuje na subjekt habitů, tj. na duševní potence, které jsou habity rozvíjeny a zdokonalovány (q. 50). V následující otázce (q. 51) se zabývá způsobem, jak lze habity získat, a rozlišuje habity přirozené a vlité od Boha. Dále pojednává o růstu habitů (q. 52) a jejich zániku a zmenšování (q. 53). V poslední otázce (q. 54) zkoumá rozlišování habitů. |
O kněžství[735/1366] Svatý Jan Chrysostomos • Úvodní studie, komentář a překlad z řečtiny Jiří Pavlík • Odpovědná redaktorka Dagmar Kopecká • Recenzent...Jedno z nejznámějších děl sv. Jana Chrysostoma, které však není snadné správně chápat a interpretovat.... Jedno z nejznámějších děl sv. Jana Chrysostoma, které však není snadné správně chápat a interpretovat. Literární žánr textu je složitý, okolnosti a postavy dialogu vyvolávají historické nejasnosti, autenticita zmiňovaných událostí je nejistá. Text je stylizován jako dialog dvou přátel, Jana a Basileia, v situaci, kdy mají oba být povýšeni do kněžské hodnosti. Rámec rozhovoru využívá Jan k tomu, aby představil vysoké hodnoty kněžské služby, vykreslil moc a důstojnost kněžství, ale také jeho nároky a rizika. V průběhu debaty postupně popisuje, jaké kvality a jaké vzdělání člověka uschopňují k této službě, na co všechno musí nositel kněžství dbát, v čem se musí neustále zdokonalovat. Kněžství je pro Jana veřejným úřadem par excellence, jenž svou důležitostí převyšuje úřady světské i vojenské. A vzorem hodným napodobování je apoštol Pavel, který ztělesňuje obraz dokonalého kněze. Janův text patří k důležitým svědectvím toho, jak církev jeho doby pohlížela na kněžský úřad a jak se v dějinách církve postupně utvářelo pojetí církevní autority. Jedno z nejznámějších děl sv. Jana Chrysostoma, které však není snadné správně chápat a interpretovat. Literární žánr textu je složitý, okolnosti a postavy dialogu vyvolávají historické nejasnosti, autenticita zmiňovaných událostí je nejistá. Text je stylizován jako dialog dvou přátel, Jana a Basileia, v situaci, kdy mají oba být povýšeni do kněžské hodnosti. Rámec rozhovoru využívá Jan k tomu, aby představil vysoké hodnoty kněžské služby, vykreslil moc a důstojnost kněžství, ale také jeho nároky a rizika. V průběhu debaty postupně popisuje, jaké kvality a jaké vzdělání člověka uschopňují k této službě, na co všechno musí nositel kněžství dbát, v čem se musí neustále zdokonalovat. Kněžství je pro Jana veřejným úřadem par excellence, jenž svou důležitostí převyšuje úřady světské i vojenské. A vzorem hodným napodobování je apoštol Pavel, který ztělesňuje obraz dokonalého kněze. Janův text patří k důležitým svědectvím toho, jak církev jeho doby pohlížela na kněžský úřad a jak se v dějinách církve postupně utvářelo pojetí církevní autority. | O lásce a milosrdenství v Teologické sumě[736/1366] Tomáš Akvinský • Překlad Karel Šprunk • Poznámky a úvodní studie Tomáš Machula • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová • Odborná recen...Předkládaný svazek obsahuje otázky Teologické sumy (II-II, 23–33), které se zabývají racionální reflexí fenoménu „lásky“. Na prvním místě Tomáš vymezuje pojem lásky a odlišuje tu, která je úkonem vůle, od ostatních druhů, které jsou více vázány na emoce a smyslové náklonnosti.... Předkládaný svazek obsahuje otázky Teologické sumy (II-II, 23–33), které se zabývají racionální reflexí fenoménu „lásky“. Na prvním místě Tomáš vymezuje pojem lásky a odlišuje tu, která je úkonem vůle, od ostatních druhů, které jsou více vázány na emoce a smyslové náklonnosti. Když se dopátráme lásky, která je opravdu vlastním projevem rozumové přirozenosti, zjistíme, že si nevystačí s dobrem, které jí předkládá rozum, ale touží být naplněna nejvyšším Dobrem, Bohem. Tak jako je poznání povýšeno k transcendenci vírou, tak je lidská láska povýšena k nadpřirozenému dobru vlitou, neboli božskou láskou. A tato láska je právě předmětem Tomášových úvah v Teologické sumě. V dalších otázkách se zabývá vztahem mezi subjektem božské lásky (člověkem) a jejím dárcem (Bohem, Duchem Svatým). Jak je možné, že láska je darem Božím, a zároveň volním úkonem člověka? Může božská láska růst nebo se zmenšovat, když její původ je v nekonečném a neměnném Bohu? Dalším tématem je předmět lásky. Co a kdo se má milovat a v jakém pořadí? V dalších otázkách se pozornost stáčí na úkony a účinky lásky, mezi něž patří i milosrdenství, kterému je věnována zvláštní otázka. Tomáš se v ní mimo jiné vyrovnává s antickým pojetím milosrdenství jako vášně nebo rovnou slabosti a posunuje jeho pojem dál, tak aby byl hoden milosrdného Otce v nebesích. Předkládaný svazek obsahuje otázky Teologické sumy (II-II, 23–33), které se zabývají racionální reflexí fenoménu „lásky“. Na prvním místě Tomáš vymezuje pojem lásky a odlišuje tu, která je úkonem vůle, od ostatních druhů, které jsou více vázány na emoce a smyslové náklonnosti. Když se dopátráme lásky, která je opravdu vlastním projevem rozumové přirozenosti, zjistíme, že si nevystačí s dobrem, které jí předkládá rozum, ale touží být naplněna nejvyšším Dobrem, Bohem. Tak jako je poznání povýšeno k transcendenci vírou, tak je lidská láska povýšena k nadpřirozenému dobru vlitou, neboli božskou láskou. A tato láska je právě předmětem Tomášových úvah v Teologické sumě. V dalších otázkách se zabývá vztahem mezi subjektem božské lásky (člověkem) a jejím dárcem (Bohem, Duchem Svatým). Jak je možné, že láska je darem Božím, a zároveň volním úkonem člověka? Může božská láska růst nebo se zmenšovat, když její původ je v nekonečném a neměnném Bohu? Dalším tématem je předmět lásky. Co a kdo se má milovat a v jakém pořadí? V dalších otázkách se pozornost stáčí na úkony a účinky lásky, mezi něž patří i milosrdenství, kterému je věnována zvláštní otázka. Tomáš se v ní mimo jiné vyrovnává s antickým pojetím milosrdenství jako vášně nebo rovnou slabosti a posunuje jeho pojem dál, tak aby byl hoden milosrdného Otce v nebesích. |
O Ludmile • Babičce svatého Václava a první české svaté[737/1366] Nejen pro babičky a jejich vnoučata Kateřina Šťastná • Ilustrace Františka VandasováAutorka představuje celý Ludmilin život i dobové reálie čtivým, srozumitelným jazykem. Svatá Ludmila v knize ožívá se všemi starostmi i radostmi, které zakoušela jako kněžna, maminka, babička, křesťanka.... Autorka představuje celý Ludmilin život i dobové reálie čtivým, srozumitelným jazykem. Svatá Ludmila v knize ožívá se všemi starostmi i radostmi, které zakoušela jako kněžna, maminka, babička, křesťanka. Text doplňují vitrážové ilustrace. Autorka představuje celý Ludmilin život i dobové reálie čtivým, srozumitelným jazykem. Svatá Ludmila v knize ožívá se všemi starostmi i radostmi, které zakoušela jako kněžna, maminka, babička, křesťanka. Text doplňují vitrážové ilustrace. | |
O mimořádných darech Ducha v Teologické sumě[739/1366] Tomáš Akvinský • Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula • Odpovědná redaktorka Eva Fuchsová • Odborná recenze Mgr. Kateři...V této části Sumy (STh II-II, q. 171–178) Tomáš pojednává o charismatech, tedy mimořádných darech Ducha Svatého, které jsou dány některým křesťanům k užitku celé církve.... V této části Sumy (STh II-II, q. 171–178) Tomáš pojednává o charismatech, tedy mimořádných darech Ducha Svatého, které jsou dány některým křesťanům k užitku celé církve. Postupně se věnuje daru prorokování (prophetia), vytržení (raptus), milosti jazyků (gratia linguarum), řeči moudrosti a poznání (sermo sapientiae et scientiae) a milosti konání zázraků (gratia miraculorum). Soustřeďuje se především na dar prorokování, jemuž věnuje víc než polovinu celého traktátu. Proroctví neomezuje na dobu biblickou ani pouze na prvotní církev, ale chápe ho jako fenomén patřící k životu církve obecně. Velkou váhu kladenou právě na proroctví lze vysvětlit Tomášovým důrazem na slovo a hlásání. Spatřuje zde velké nebezpečí neautentického projevu, který církvi neprospívá, ale ohrožuje ji. Tomášův traktát přináší zajímavé intelektuální podněty k reflexi o mimořádném působení Ducha pro budování církve a podporu víry. V této části Sumy (STh II-II, q. 171–178) Tomáš pojednává o charismatech, tedy mimořádných darech Ducha Svatého, které jsou dány některým křesťanům k užitku celé církve. Postupně se věnuje daru prorokování (prophetia), vytržení (raptus), milosti jazyků (gratia linguarum), řeči moudrosti a poznání (sermo sapientiae et scientiae) a milosti konání zázraků (gratia miraculorum). Soustřeďuje se především na dar prorokování, jemuž věnuje víc než polovinu celého traktátu. Proroctví neomezuje na dobu biblickou ani pouze na prvotní církev, ale chápe ho jako fenomén patřící k životu církve obecně. Velkou váhu kladenou právě na proroctví lze vysvětlit Tomášovým důrazem na slovo a hlásání. Spatřuje zde velké nebezpečí neautentického projevu, který církvi neprospívá, ale ohrožuje ji. Tomášův traktát přináší zajímavé intelektuální podněty k reflexi o mimořádném působení Ducha pro budování církve a podporu víry. | O modlitbě[740/1366] S mnichy z hory Athos Alain Durel (ed.) • Z francouzštiny přeložila Markéta ŠtěpánkováHora Athos je přes tisíc let centrem mnišského života a duchovními plícemi řeckého, ruského, balkánského i arabského pravoslavného křesťanství. Je to místo, kde se po staletí pěstuje modlitba srdce, kterou proslavila především Upřímná vyprávění poutníka svému duchovnímu otci a Filokalie.... Hora Athos je přes tisíc let centrem mnišského života a duchovními plícemi řeckého, ruského, balkánského i arabského pravoslavného křesťanství. Je to místo, kde se po staletí pěstuje modlitba srdce, kterou proslavila především Upřímná vyprávění poutníka svému duchovnímu otci a Filokalie. V této drobné knížce dostává slovo osm duchovních mistrů 20. a 21. století z Řecka, Rumunska a Libanonu: Josef Hesychasta, Efrém Katunakijsky, Paisij z hory Athos, Porfyr, Izák Libanonsky, Petroniu Rumunsky, Basil a Tichon ze Stavronikity. Jejich výroky o modlitbě a duchovním životě oslovují dnešní čtenáře přímostí, překvapivou úsečností a praktickou moudrostí. Hora Athos je přes tisíc let centrem mnišského života a duchovními plícemi řeckého, ruského, balkánského i arabského pravoslavného křesťanství. Je to místo, kde se po staletí pěstuje modlitba srdce, kterou proslavila především Upřímná vyprávění poutníka svému duchovnímu otci a Filokalie. V této drobné knížce dostává slovo osm duchovních mistrů 20. a 21. století z Řecka, Rumunska a Libanonu: Josef Hesychasta, Efrém Katunakijsky, Paisij z hory Athos, Porfyr, Izák Libanonsky, Petroniu Rumunsky, Basil a Tichon ze Stavronikity. Jejich výroky o modlitbě a duchovním životě oslovují dnešní čtenáře přímostí, překvapivou úsečností a praktickou moudrostí. |
74