Příručka pro ministranty při mši svaté podle římského misálu z roku 1962

Po pečlivém prostudování této příručky a naučení potřebných odpovědí by měl být na mši svaté v římském ritu podle misálu z roku 1962 schopen ministrovat i úplný začátečník. Prvním předpokladem však je, aby ministrant již předem dobře znal průběh (mešní řád) této podoby mše svaté. Příručka je psána spíše jako učební text, který může při výuce ministrantů jako vodítko použít i kněz či jiná osoba. Sloh textu je i z toho důvodu povětšinou technický a neobsahuje vysvětlení významů jednotlivých úkonů a obřadů. Jelikož správné ministrování při mši svaté není nikde závazně a detailně popsáno, panovala a panuje v něm jistá variabilita závislá historicky, geograficky aj. Autor této příručky proto vybral jednu hlavní linii, která popisuje provedení jednotlivých úkonů, jak je ze svého subjektivního hlediska pokládal za nejšťastnější. Známé alternativy se snažil umístit do poznámek. Z tohoto úhlu pohledu je potřeba nahlížet i na případnou správnost či nesprávnost místních zvyků. Hlavní text se omezuje na ministrování při čtené mši svaté. V dodatku jsou popsány změny, které nastanou, jsou-li ministranti dva či je-li mše svatá zpívaná, avšak bez kadidla. Popsat ministrování při zpívané mši svaté s kadidlem a mši svaté asistované by rozsahem vystačilo na další podobnou příručku, proto se zde již nenachází.